Park u Rakováčku

Park u Rakováčku je krajinářsky pojatou revitalizací přibližně kilometrového úseku Rakovského potoka s mimořádně početnou populací chráněného raka kamenáče. V intravilánu města se zde potkávají, střetávají a prolínají cesty lidí, vody a raků. Díky spolupráci architektů, vodohospodářů a ochránců přírody vznikl unikátní park, který nabízí nejen atraktivní místo k odpočinku, ale zároveň návštěvníkům umožňuje blízký kontakt s vodou a přírodou uprostřed města.          

Primárním smyslem projektu bylo efektivně a přírodním způsobem čelit povodňovým průtokům. Park se nachází na dříve téměř nevyužívaných pozemcích mezi ulicemi Šťáhlavská, Sokolská, ulice Boženy Němcové a podél komunikace II/183 (ulice Štáhlavská, Rokycany), až ke stávajícímu mostu – bývalému příjezdu ke kasárnám.

Původně volný tok Rakovského potoka s přirozenými meandry nahradilo kolem roku 1980 uměle vytvořené, napřímené a betonem opevněné koryto. Postupem času začalo koryto zarůstat, místy se bortilo a po povodních došlo i k poškození můstku pro pěší. Proto vznikl návrh na vrácení přirozeného vzhledu potoka a vybudování parku.

I. etapa

Během stavby bylo odkopáno a uloženo na skládku 16 487 m³ zeminy, byla rozprostřena ornice a založeny trávníky v ploše 22 305 m². Výstavba zahrnovala i specializovaný záchranný přenos raků odborně způsobilou osobou.

Těmito úpravami parkových ploch o rozloze větší než 3 ha s úpravou vodního toku vznikl rozsáhlý park, ve kterém se „cesty lidí a přírody setkávají.“

Revitalizační úprava toku uvnitř parku byla koncepčně cílena na umožnění rozlivu a zpomalení povodňových průtoků do širokých zatravněných berm koryta, které jsou součástí parkových úprav. V rámci parkových úprav byly zhotoveny mlatové cesty, síť zatravněných chodníčků, parkový mobiliář a herní prvky - lavičky, odpadkové koše se sáčky pro chovatele psů, piknikové stoly, sestava houpacích sítí, lanová pyramida, tunel vyvazovaný z vrbových prutů, prvek ekologické výchovy ve tvaru zmenšeného toku s pískovištěm.

V jižní části parku byl vytvořen svah pro sáňkování a bobování, aby využití parku bylo i  v zimních měsících.

II. etapa

Cílem druhé etapy byla revitalizace vodního toku, přírodě blízké návrhy, které se mimo jiné vyznačují velkou nepravidelností (jedinečností). Nepravidelnost je cílem, ne „řemeslnou nedbalostí“.

Proto i povrchy záhozů a dna bylo nutné ponechat bez urovnání (líce) jako nepravidelné a co možná nejvíc členité, s vyčnívajícími prvky (balvany). Výjimkou je dno v okolí nově navržené lávky, kde je třeba návrhy podřídit potřebě průtočnosti koryta (snížení součinitele drsnosti). Limitující faktor revitalizace bylo dispoziční řešení. Jednalo se o revitalizaci vodního toku bez možnosti změny trasy - stísněné poměry, které limitovaly i doprovodné návrhy. Levý břeh opevňuje zához a pravý rovnanina. Součástí projektu je i doprovodná architektonická úprava - cesty, lávky, zajímavé dřevěné prvky k posezení či hrám dětí, lavičky či ohniště s posezením.

Nově se Rakovský potok klikatí a plní nové meandry i tůně, které na místě vznikly. Revitalizací se koryto trochu prodloužilo. To je další z přínosů revitalizace – snížení povodňového nebezpečí. Zároveň se park stal oblíbeným místem k relaxaci i rekreaci.

‍