Přírodní rezervace Janovský mokřad

Přírodní rezervace chrání od roku 2021 mokřadní ekosystém vzniklý v povodí Vejprnického a Lučního potoka v blízkosti dálnice D5 na území Nýřan, Úherců a Přehýšova. Činností především bobra evropského vznikl rozsáhlý mokřadní ekosystém se složitým hydrologickým režimem, ve kterém hnízdí, nebo jej k tahovým zastávkám využívá řada vzácných ptačích druhů. Janovský mokřad je vhodným biotopem také pro obojživelníky a plazy i řadu druhů bezobratlých živočichů.

‍

Pro další informace o Janovském mokřadu si můžete pustit díl Ekologiky.

Historicky se na většině území rezervace nacházel Janovský rybník, který byl však v 19. století zrušen, protože jeho další existence v tomto poddolovaném území nebyla možná ani bezpečná.  Původní zátopa byla přeměněna na zemědělskou půdu a částečně bylo území zalesněno. Po výstavbě dálnice D5 bylo území dnešní rezervace tělesem dálnice odděleno od ostatní zemědělské půdy a do značné míry bylo pro intenzívní zemědělskou činnost znepřístupněno.

V souvislosti se změnami v podloží způsobenými výstavbou dálničního tělesa, vzestupem hladiny podzemních vod a v neposlední řadě aktivní bobří činností Na Lučním i Vejprnickém potoce začal vznikat rozsáhlý mokřad s otevřenými vodními plochami, doplněný o více než 25 ha suchých, převážně ruderálních ploch zarostlých třtinou křovištní a ostružiníkem. Postupující podmáčení lokality vedlo k ukončení zemědělského hospodaření a postupné přírodní sukcesi a ke vzniku a rozvoji mokřadních společenstev.

‍

Péče o území je možná díky tomu, že pozemky jsou majetkem Plzeňského kraje, který je postupně vykoupil a může tak řídit management na větší ploše. Péče se dělí na konzervační management chránící dochovaný stav lokality včetně všech jejích přirozených živých i neživých složek před škodlivou lidskou činností, a na aktivní opatření za účelem udržení a zvýšení biodiverzity lokality. Mezi konzervační management patří zejména ochrana přirozeně vzniklého vodního režimu lokality, do kterého je možné zasahovat pouze v odůvodněných případech za účelem zajištění potřebných minimálních průtoků v Lučním a Vejprnickém potoce a usměrnění návštěvníků území pouze na vyznačené stezky, aby svou přítomností nerušili především vodní ptáky. Aktivní management spočívá zatím zejména ve vybudování pastevních areálů pro velké kopytníky, díky nimž je na části travních porostů prováděna pastva Exmoorských ponnyů a praturů. Počet zvířat v roce 2024 se ustálil na 3 hřebcích exmoorského pony a 8 praturech. Od založení rezervace byly postupně vybudovány tři pastevní areály. Díky pastvě dochází k vypásání nežádoucího porostu invazní třtiny křovištní, která potlačuje možnost rozvoje pestřejší mozaiky luční bylinné vegetace. Dalším efektem pastvy je žádoucí disturbance (narušení) pastviny, při které dochází k uchycení a rozvoji různorodé bylinné vegetace obnažených stanovišť. A současně se zvyšuje pestrost hmyzu vázaného na tuto vegetaci. Během budování odlehlejšího třetího pastevního areálu v roce 2024 zde bylo nainstalováno také čerpadlo na solární pohon u vrtané studny, které je napojené na napáječku na pastvině. To řeší napájení během suchých a horkých letních měsíců, kdy zde již voda začínala chybět a musela se složitě několikrát do týdne dovážet.

V rámci podpory diverzity mokřadních ekosystémů byla vybudována rozsáhlá laguna o ploše cca 4000m² uvnitř pastevního areálu, která je napojena na Luční potok otevřeným korytem, kterým je možné v případě nutnosti převést vodu z Lučního potoka přes rozdělovací objekt v také nově vybudované přehrážce. Do laguny mají přístup kopytníci z důvodu cílené disturbance břehů a spásání litorálních porostů. Druhá menší tůň cca 360 m² je mimo pastvu a její účel je přirozenou sukcesí se zapojit do okolního biotopu.

Součástí aktivního managementu je i budování návštěvnické infrastruktury. Tu zatím tvoří dvě vyvýšené pozorovatelny (návštěvníkům vřele doporučujeme vzít si ssebou dalekohled), stezky a doprovodné naučné tabule. Na jaře, během hnízdního období ptáků, je průchod stezkami v jižní části mokřadu uzavřen. Je to z důvodu, že mnoho zde hnízdících druhů potřebuje ke svému nerušenému vývoji v tomto období klid. Důrazně proto návštěvníky žádáme, aby tyto dočasné uzavírky respektovali. Místní příroda se všem ukázněným odmění zachováním své pestrosti :-) Jakmile je to po vyhnízdění ptáků možné, uzavírky opět rušíme a dočasně zarostlé cesty na konci jara prosekáváme, aby byly přístupné.

Hlavním přínosem zřízení přírodní rezervace je komplexní ochrana území zahrnující nejen ochranu rostlin a živočichů, ale i ochrana přirozeně se utvářejícího vodního režimu v území, který je podmíněn činností bobra evropského, morfologií terénu a předchozí důlní činností v širším okolí. Z hlediska hydrologického je významná retence vody, zpomalení povrchového odtoku a případná transformace povodňových vln z přívalových srážek v povodí Vejprnického potoka. Dalším cílem je zvýšit populace na vodu vázaných obojživelníků, kdy vhodné biotopy často v létě vysychaly - např. skokan skřehotavý, rosnička zelená, ale také čolci. Do tůní byly vysazeny pouze vzácné a původní druhy (karas obecný a slunka obecná), které již nemají téměř nikde šanci přežívat a zároveň budou potravou pro ptáky a vydry.

Konkrétním cílem managementu Janovského mokřadu je zvýšení atraktivity území pro migrující druhy vodních ptáků a bahňáků v jarních i podzimních měsících. Vytvořil se zde potravní biotop pro jeřáby popelavé a další ptačí druhy, které se zde zdržují v hnízdní době, ale zatím zde neměli možnost nalézt optimální podmínky (chřástal kropenatý, vodouš kropenatý, bekasina otavní, vodouš rudonohý apod.).

Rezervace je částečně přístupná po pěších stezkách, jejichž cílem je výchova a vzdělávání návštěvníků v oblasti ochrany přírody a významu ochrany vodních a mokřadních společenstev pro retenci vody v krajině.

‍