Obnova historické cesty u Mariánské Týnice

Polní cesty měly svůj nezpochybnitelný význam v krajině již v minulosti. Kromě zajištění přístupu k polnostem sedláků a drobných rolníků představovaly ještě před výstavbou silniční sítě často jedinou komunikační trasu mezi sídly na venkově.

Původně kolem Mariánské Týnice vedla trasa, která propojovala důležitá místa severního Plzeňska, a to dvůr Hubenov a klášter v Plasích.

Část této trasy, od Mariánské Týnice až k zelenému kříži, byla znovu osázena lípami
v průběhu roku 2021. Stromy mají nejen estetický význam, ale napomáhají zadržovat vodu v krajině, tvoří stín a zároveň to jsou medonosné rostliny, takže vytvářejí i pyl pro včelstva.

Přímo tomuto tématu se věnuje i jeden z dílů Ekologiky.

Původní polní cesta, která zanikla díky scelování pozemků a kolektivizaci zemědělství v sedmdesátých letech 20. století. Město Kralovice se ve spolupráci s Muzeem a galerií severního Plzeňska rozhodlo původní cestu obnovit.

Obnova polní cesty probíhá v několika etapách už od počátku milénia. Poslední dosud realizovaná fáze vede z Mariánské Týnice ke dvoru Sechutice. Všechny pozemky původní cesty jsou v majetku města Kralovice, ale byly pravidelně obhospodařovány a byla zde jen neoficiální rozježděná polní cesta. Pro realizaci záměru bylo proto nezbytné vypovědět pachtovní smlouvu hospodařícím zemědělcům.

Po vypršení pachtovní smlouvy bylo možno přejít k obnově polní cesty. V rámci projektu došlo k jejímu vytyčení, zafixování hranic, aby nedocházelo k rozjíždění cesty, obnově travnatých mezí a vysazení stromořadí, bohužel kvůli položenému plynovodu pouze po jedné straně.

Původním záměrem bylo vysázet alej z kapucínských lip, charakteristických pro zdejší lokalitu (Tilia platyphyllos var. cucullata). To se však ukázalo jako nereálné, protože tento kultivar lípy velkolisté je takřka vyhynulý. Díky projektu záchrany genofondu památných stromů bylo možno získat tři sazenice přemnožené z kapucínské lípy od kláštera Zlatá koruna. Nakonec aleje k Zelenému kříži byly tedy vysazeny a označeny tyto tři stromy.  Více než 60 stromů tvoří lípa velkolistá.

Obnova polní cesty a vysázení lipové aleje přináší hned několik pozitivních efektů. Zdejší krajině se alespoň částečně vrátil ráz okolí bývalého cisterciáckého kláštera a byla zdůrazněna historická a krajinná hodnota celé lokality. Kromě zpestření krajinné struktury a opětovného zprůchodnění krajiny pro pěší došlo k rozdělení velkých lánů polí do menších celků. Tím se značně snížil vliv větru a vody na odnos úrodných částí půdy, stromy pomáhají zadržovat vodu v lokalitě a poskytují stín pro poutníky a úkryt pro ptáky a hmyz.