Územní studie povodí Srbického potoka

V červnu 2026 byla dokončena pátá z těchto studií, konkrétně Územní studie povodí Srbického potoka od pramene po ústí do Radbuzy. Její zpracování trvalo více než rok – od prosince 2024 do června 2026. Autorem studie je SDRUŽENÍ_PRO_KRAJINU, jehož zpracovatelský tým vedla Doc. Ing. Klára Salzmann, PhD.

Oblast, která je studií pokryta, tedy celé povodí Srbického potoka (odbornějším pohledem - povodí tzv. IV. řádu, ČHP 1-10-02-0690-0-00), zahrnuje plochu 34,86 km². Řadí se tedy mezi ty větší v rámci projektu Zdravá krajina. Zasahují sem části obcí Horní Kamenice, Holýšov (k. ú. Dolní Kamenice), Merklín, Staňkov (k. ú. Krchleby), Hlohová, Čermná, Buková, Poděvousy, Hlohovčice, Srbice, Koloveč. Srbický potok pramení u Kolovče, odkud teče na sever a po přibližně 13 km se před Holýšovem vlévá do Radbuzy.

Územní studie, které navazují na Regionální strategii adaptačních opatření Plzeňského kraje pro zadržení vody v krajině (ReSAO), se soustředí primárně na nezastavěná území krajiny. Zohledňují zájemné vazby mezi přírodními, hospodářskými, urbanistickými a rekreačními hodnotami. Hlavní kostrou, o kterou se opírají výsledné návrhy, je vodní režim se sítí vodních toků od toho hlavního až ke drobným. Nejmenší vodní linie často nemají ani svá jména nebo evidenční čísla a jsou vidět jenom po větších deštích, pro krajinu jsou ale velmi důležité. Zachování funkčního vodního režimu je nezbytné pro udržení stabilní krajiny a samozřejmě i pro zemědělské hospodaření.

Během mapování oblasti a sběru dat zpracovatelé zjistili, že největší hrozby, které mohou zvyšovat narušení krajiny v povodí Srbického potoka, jsou například:

• významné množství technicky upravených vodních toků s nepříznivým ekologickým stavem a nemožností přirozeného rozlivu
• zrychlený povrchový odtok srážkových vod z území (zvyšuje nebezpečí bleskových povodní, výrazně je přitom ohrožena obec Horní Kamenice)
• výskyt silně erozně ohrožených ploch (Horní a Dolní Kamenice, Čermná, Koloveč)
• velké, nepřerušené bloky orné půdy (to způsobuje například větší nebezpeční vodní a větrné eroze, ztrátu biodiverzity)

Naopak silnou stránkou povodí kolem Srbického potoka je malá zastavěnost říční nivy (to je zjednodušeně pruh území kolem toku, kde se voda přirozeně rozlévá při větším průtoku a má možnost se tady i zasáknout). Tohoto území je potřeba si vážit a rozumně v něm hospodařit, aby mohlo sloužit jako jakýsi opěrný a funkční pilíř celé krajiny.

Během pečlivého sestavování návrhové části studie zpracovatel přišel s více než sto třiceti adaptačními opatřeními, která jsou zaznamenána ve výkresech a popsána v samostatných kartách. Všechny podklady byly poskytnuty dotčeným obcím. Před dokončením studie bylo ovšem ještě potřeba návrhy projednat. Proběhla celkem čtyři veřejná setkání v Kolovči a Horní Kamenici (vždy jednou během sběru podkladů a podruhé už nad hotovou první verzí návrhů). Všichni vlastníci pozemků pod navrženými opatřeními byli písemně osloveni se žádostí o vyjádření a jejich připomínky byly zaznamenány, aby se s nimi mohlo v budoucnu dále pracovat.

Předání dokončené studie starostům neznamená konec práce týmu Zdravé krajiny kolem Srbického potoka. Je to jenom uzavření jedné etapy. Na ni plynule navazuje časově delší, a ač se to nemusí na první pohled zdát, tak i náročnější etapa. Nakreslená opatření v mapě nic nevyřeší, je potřeba je fyzicky dostat do krajiny.

Plzeňský kraj má prostředky, jak tomu pomoci. Obcím i všem dalším zájemcům o realizaci opatření pomáhá poradenský tým, který dodává know-how. Ten třeba ví, jak probíhají stavební řízení, co by měla obsahovat projektová dokumentace, jaké a kde jsou aktuálně otevřené dotační výzvy, na co si dát pozor při výběru realizační firmy nebo jak projekt vytvořit, aby byl při správné péči dlouhodobě udržitelný.

Protože otázka financí je kromě dostupnosti pozemků asi nejčastější věc, která v realizaci opatření brání, má Plzeňský kraj otevřené i vlastní dotační tituly. Z nich mohou získat prostředky třeba zájemci o výsadby, projektové dokumentace nebo vlastní studie. Od příštího roku je v plánu otevřít další dotační titul na samotné realizace. Zajímavou a v České republice ojedinělou se stala i možnost financování adaptačních opatření soukromými firmami prostřednictvím „Zdravá krajina partner projektu“. Plzeňský kraj je první, kdo koordinovaně a cíleně propojil samosprávu, soukromou sféru a samotné realizátory opatření. V letech 2025 - 2026 se tak povedlo například stabilizovat mokřad u Ostřetic na Klatovsku, vysadit nové stromy u rezervace Janovský mokřad, nebo vytvořit krajinotvorný sad u Semněvic.

Celá studie je ke stažení na webu Plzeňského kraje: Plzeňský kraj

‍