Územní studie povodí Radbuzy od Dobřan po vzdutí nádrže České údolí

V roce 2022 Plzeňský kraj dokončil Regionální strategii adaptačních opatření Plzeňského kraje pro zadržení vody v krajině (ReSAO). V tomto koncepčním dokumentu bylo pomocí komplexní analýzy vytipováno prvních 20 oblastí, kterými se nyní kraj zabývá z bližšího pohledu. Tyto takzvané „prioritní oblasti“ zaujímají plochy malých povodí IV. řádu. To jsou území o rozloze přibližně od 8 do 35 km², z nichž je všechna srážková voda odváděna jedním vodním tokem. Důvodem pro zaměření na malá povodí místo katastrálních území obcí bylo to, že jen tak je možné řešit problémy komplexně v ucelených povodích. Tedy tam, kde to z hlediska krajiny dává největší smysl. První prioritní oblastí, v níž se začala zpracovávat komplexní krajinná studie, byla od podzimu roku 2022 Radbuza od Dobřan po vzdutí nádrže České údolí.

Krajina kolem Dobřan, Lhoty a Litic, tedy obcí, jejichž části území tato studie řeší, byla v historii přetvořena. V období intenzifikace zemědělství zde zanikla menší pole a došlo k jejich sloučení ve velké půdní bloky. Podstatná část historických cest s doprovodnou zelení byla zrušena. Meze osázené stromy vedoucí napříč svahy byly rozorány. Tím z krajiny zmizely prvky, chránící ji před vodní erozí a zajišťující zachování biodiverzity.

Nejvýraznějším problémem ve sledované oblasti je především neschopnost krajiny správně pracovat s vodou - tedy zadržet ji v době, kdy je jí díky prudkým dešťům dostatek a pomalu ji využívat v sušších obdobích. To se výrazně ukázalo na příkladu zemědělské půdy mezi vrchem Hujáb a Dobřany. Tady během prací na studii a těsně po jejím dokončení došlo během intenzivních dešťů k povodňovým událostem. Voda z dlouhého svahu se společně s bahnem dostala až k nově postaveným rodinným domům. Obyvatelé obcí si často uvědomí, že v krajině je problém až ve chvíli, kdy se jim voda dostane blízko jejich obydlí. Jen málo z nich přitom vnímá, že takovéto erozní události se odehrávají v celé krajině. Nejen tam, kde jsou obydlí, totiž dochází k odnosu zemědělské půdy během dešťů.

Územní studie v Prioritní oblasti 1 byla zpracovávána od října 2022 do dubna 2024. Hlavním zpracovatelem byla společnost SWECO, s. r. o. V úvodní části prací proběhl sběr a vyhodnocování všech dostupných podkladů, dotazníkové šetření mezi místními obyvateli a terénní průzkum. Ze všech shromážděných informací zpracovatel sestavil analytickou část studie. V navazující - návrhové části studie jsou pak obsažena opatření, která napomohou řešení problémů, zjištěných v analýze. Obě části studie byly představeny v dotčených obcích. Tato jednání byla veřejná, mohl se na ně tedy dostavit kdokoliv z obyvatel a poskytnout zpracovateli své připomínky.

Dokončením studie činnost týmu Zdravé krajiny v prioritních oblastech nekončí. Samotná opatření je potřeba fyzicky v krajině zrealizovat. Tato navržená adaptační opatření se mají nacházet jak na pozemcích ve vlastnictví obcí a dalších institucí, tak i na soukromé půdě. Subjektům, které budou mít zájem o realizaci opatření, bude Plzeňský kraj dále nápomocen. V současné době zde již funguje poradenský tým. Jeho úkolem je předávat zájemcům o tvorbu opatření v prioritních oblastech všechny důležité informace. Například jaká povolení je pro konkrétní projekt nutné si obstarat, z jakých zdrojů je možno opatření financovat, nebo třeba se kterými odborníky na ochranu přírody je dobré záměr zkonzultovat.

Podoba navržených opatření je různorodá. U zemědělské půdy jsou důležitá opatření na ochranu před erozí a podporu zasakování srážkové vody. Toho jde docílit například mezemi nebo průlehy, ale také celkovou změnou způsobu hospodaření – takzvanými agrotechnickými a organizačními opatřeními. Na vodních tocích se jedná například o revitalizace v minulosti narovnaných koryt. Pro zadržení vody mohou na vhodných místech posloužit tůně. Velkým pomocníkem pro přizpůsobení se změně klimatu je dostatek zeleně. U nově navržených cest, které budou sloužit místním obyvatelům k procházkám do krajiny, jsou umístěny výsadby ovocných i dalších listnatých stromů. Ty pomohou v ochraně půdy před větrnou erozí, poskytnou kolemjdoucím stín a živočichům úkryt i potravu.

‍

Celou studii si můžete stáhnout na portálu Plzeňského kraje.